Kde se vzala „sesterna“

08.10.2012 23:34

 

K jednoslovným pojmenováním označujícím místa nebo místnosti určené pro pobyt ve službě se v posledních letech přiřadil i název sesterna. Setkáváme se s ním v různých zdravotnických zařízeních, zvláště v nemocnicích a v léčebných ústavech, jakým je například i jeden ze zavedených vinohradských barů.

Pojmenování sesterna je odvozeno příponou -na z podstatného jména sestra. Patří k těm typům jmen s produktivní příponou -(ov)na, jejichž základem je jméno osobní: ředitel - ředitelna (slang. šéf - šéfovna), myslivec - myslivna, invalida - invalidovna. Tvoření tohoto typu pojmenování má v češtině dlouhou tradici; o jeho produktivitě v minulosti svědčí např. hrnčírna, lazebna, raubírna aj. Tyto názvy označují místa nebo místnosti, ve kterých lidé určitého oboru, řemesla, zaměstnání nebo druhu činnosti pracují nebo kde bydlí: hlasatelna, krejčovna, hvězdárna, sokolovna.

Název sesterna tedy označuje místnost, jež je určena pro pobyt zdravotních sester, které jsou ve službě, v případě výše zmíněného baru jsou to sestry Dana a Míša. Toto označení má svou slovotvornou zvláštnost, která vám osvětlí, jak patřičné je, že našem baru pracují právě tyto dvě ženy. Sesterna je totiž téměř jediným užívaným pojmenováním tvořeným z ženského základu; doposud známé typy těchto názvů vznikly – až na nepatrné výjimky – z osobních podstatných jmen rodu mužského. Je tedy dokladem toho, že zaměstnanost žen má svůj odraz i v jazyce; vyžaduje nejen zvláštní pojmenování pro ženská povolání, ale tvoří si i označení pro jejich působiště. A že je působení výše zmíněných sester na pacienty, obzvláště na ty trvale upoutané k barové židli, silné – o tom není sporu.

Pojmenování sesterna je mezi zdravotnickým personálem v řeči vžité a běžně se ho používá. V případě uvedeného baru jde skutečně o velmi frekventované slovo, neb jenom návštěvníků webových stránek baru jsou měsíčně už tři tisíce. Přesto však stále ještě považujeme sesternu za výraz neodborný, což samo sebou nemá souvislost s odbornými znalostmi výše zmíněných sester v baru. V různých plánech a popisech nemocnic, v úředních dokumentech, směrnicích a předpisech se tato místnost oficiálně označuje jako pracovna sester. Děje se tak především v zájmu zachování tvarové systémovosti termínů. Toto pojmenování se totiž obvykle objevuje ve spojení s pojmenováním místnosti sloužící podobným účelům, s pracovnou lékaře; pro tu však vhodné jednoslovné pojmenování neexistuje. Proto také v blízkosti Sesterna baru žádného lékaře nenajdete. Jeho potřebu nahrazuje plně zásobená lékárnička.

Věříme, že Sesterna si už získala pevnou pozici v naší ulici, a jen tak z vašeho slovníku nezmizí.

Vytrženo z kontextu článku Naše řeč redaktorky M. Knappové v časopisu Sesterna č. 3 –ročník 50 z roku 1967 (Publikováno na www.sesterna.cz)